
Hrůzu z nábytkem zúžených chodeb a schodišť nemají však jen hasiči, ale i zdravotničtí záchranáři. Prakticky denně jim chodby plné botníků a květináčů komplikují vynášení pacientů. Kdo někdy něco po zarovnaném schodišti stěhoval ví jak nepříjemnou překážkou je i malý květináč, který se nečekaně zaplete pod nohy. Jenže cesta s dvoumetrovými nosítky s postiženým člověkem, vedle kterých ještě musí projít zdravotník s kapačkou a přístroji, se skutečně se stěhováním žádné skříňky porovnat nedá. Co když na těch nosítkách budete vy nebo co když vás z bytečku vyžene požár? Nebylo by na čase se zajímat jak schodiště zprůchodnit? Že nepořádek na chodbě není váš, ale souseda? Ale oheň ani jedovatý kouř se nebudou ptát: „Čí to je skříň, kočárek nebo křeslo?“ Nebudou pátrat po tom, kdo sem tyto věci uložil a jak dlouho tu jsou, nebudou hledat důvody… Tihle dva zlí parťáci nemají svědomí a skutečně umí zabíjet.
Přeji vám, aby jste nikdy nebyli neseni na nosítkách a ni vás nikdy nehonil požár.
OP