Jedním mnoha život ohrožujících stavů je šok. Může při tom postihnout každého včetně našich nejbližších. Je proto dobré vědět, jak se zachovat, když se nachomítneme u člověka s příznaky šoku.
Šok může například být následkem srdeční příhody, těžké alergické reakce, silné bolesti, vážného průjmu, krvácení nebo ztráty tekutin. Při těchto komplikacích může natolik poklesnout množství cirkulující krve, že to nebude stačit k zásobení buněk kyslíkem a živinami. Člověk s nedostatečným okysličováním buněk může ztratit vědomí a pokud mu není včas poskytnuta odborná pomoc, i poměrně brzy zemřít. Mozkové buňky, pokud zůstanou bez kyslíku, mohou po třech až pěti minutách zahynout.
Proto je důležité včas identifikovat příznaky šoku. Pro laika to nemusí být jednoduché, a proto je nutné zbystřit, když nápadně zbledne kůže (nejzřetelnější je na rtech a konečcích prstů), kůže je chladná a vlhká potem, tep je rychlý a slabý, dech je povrchní a rychlý, postižený je netečný, pomalu odpovídá, má pocit na zvracení, má silnou žízeň… v těžších stádiích má poruchy až ztrátu vědomí. V rámci laické první pomoci nelze šok léčit, je důležité ho rozpoznat a následně zajistit co nejrychleji rychlou lékařskou pomoc (tel. 155) a do příjezdu záchranky postiženého položit, zdvihnout mu nohy, zajistit mu optimální teplotní komfort a klid. Postiženému v šoku nedávejte nic jíst ani pít, pouze mu můžeme otírat rty a obličej (výjimkou je šok z přehřátí organismu) a nedávejte postiženému, žádné léky proti bolesti.
Poskytování první pomoci není složité. Mnoho lidí však v rozhodujícím okamžiku o sobě zapochybuje a první pomoc neposkytne. To je nejen nemorální, ale i trestné.
Oldřich Přibyl
2025 ©