Uvádí se, že v ČR ročně zemře na následky kouření okolo 22 tisíc lidí. To je jako by denně jelo na smrt přeplněným autobusem 60 lidí. Většina z nich si tuto cestu zvolila sama dobrovolně. Tři tisíce pasažéru pomyslného autobusu smrti však tvoří nedobrovolní pasažéři, pasivní kuřáci.
Pasivní kouření v zásadě způsobuje stejné nemoci jako kouření aktivní, i když v menší míře. Je zde však výjimka a tou jsou cévy. K poškození cév úplně stačí zakouřená restaurace. Po hodině pobytu v ní lze nejenom naměřit vyšší hodnoty oxidu uhelnatého ve výdechu, ale prokazatelné jsou i změny na výstelce tepen a další vlivy. To je právě to, co způsobuje infarkty. U lidí, jejichž partner kouří nebo kteří musí pracovat v zakouřeném prostředí, je riziko infarktu téměř dvakrát vyšší než u lidí, kteří nejsou cigaretovému kouři vystaveni. Pasivní kouření také zvyšuje riziko mozkové mrtvice, rakoviny plic, rakoviny nosních dutin, vznik nebo zhoršení astmatu. Pasivní kouření je nebezpečné zejména pro děti. Je prokázáno, že u dětí vystavených pasivnímu kouření dochází častěji k infekci dýchacích cest a zánětům středního ucha.
Pár hodin strávených v zakouřeném prostředí ještě neznamená, že se druhý den probudíte s rakovinou plic. I krátkodobé pasivní kouření však stačí vyvolat nepříjemné podráždění oči, bolest hlavy, kašel a podrážděný krk nebo dokonce nevolnost a závrať. Jen půlhodinový pobyt v zakouřeném prostředí stačí k tomu, aby se snížila dodávka kyslíku pro srdce. Zvláště nebezpečný je cigaretový dým pro astmatiky.
Nekouříte? Tak si hlídejte prostředí, ve kterém se vyskytujete. Nechcete mít přece stejné zdravotní problémy jako kuřáci. Kouříte? Pak buďte ohleduplnější k nekuřákům a nenuťte je vdechovat škodlivý kouř.
2025 ©