Pozdní léto a podzim vždy patří z hlediska vosí aktivity k nejrizikovějším. Poslední mírná zima však byla pro vývoj tohoto druhu hmyzu mimořádně příznivá a tak není divu, že záchranáři nyní řeší výrazný nárůst případů alergických reakcí na vosí bodnutí.
Vosy jsou agresivnější než včely. Pokud získají pocit, že je někdo ohrožujete, neváhají zaútočit. Vosy mají silné sociální cítění. Vosa, která zaregistruje nebezpečí, okamžitě uvolní do vzduchu poplašný feromon, kterým přivolá na pomoc další vosy. Vosí bodnutí pro většinu lidí není nebezpečné, ale je nepříjemné. Ani několik vosích žihadel život zdravého dospělého člověka neohrozí. Ohrožení zdravého člověka může způsobit až řádově několik desítek bodnutí v krátkém časovém rozmezí. Vosí jed však patří mezi nejsilnější známé alergeny. Tento jed tak může způsobit anafylaktický šoku, jehož průběh závisí na tom, do jaké míry je člověk alergický. Alergická reakce se nejčastěji projevuje pouze jako výraznější otok nebo jako kopřivka, celkový otok, svědění, bolesti břicha, průjem, zvracení až závrať. V ojedinělých případech se však mohou vyskytnout i těžší projevy alergické reakce, např. dechové a polykací obtíže. Zatím co u běžného člověka postačí k urychlení hojení rány ledový nebo octový obklad, případně obyčejná rozříznutá cibule či Fenistil gel, alergický člověk by měl bezprostředně po bodnutí zavolat rychlou lékařskou pomoc. Pokud si nejsme jisti, zda postižený je alergik, zejména v případě, že jednání postiženého má hysterické rysy, nebude chybou navštívit lékaře. Lékař by měl být přivolán i při bodnutí do krku nebo úst.
Nikdy se po vosách neohánějte! Pokud zachováte klid vosa nemá potřebu útočit. Prudké pohyby si však může vyložit jako váš útok, proti kterému vyjde do protiútoku.
Oldřich Přibyl
2025 ©