
Mnoho dětí, které dnes volně pobíhají po hřištích a loukách se bude muset od 1. září prodrat džunglí silničního provozu do školních lavic. V silničním provozu jsou však děti velmi zranitelné. Jejich malá výška jim zhoršuje a někdy zcela znemožňuje rozhled. Nedostatek zkušeností zase může za nedokonalý odhad vzdálenosti a rychlosti jedoucích vozidel. A dětem vrozená spontánnost často způsobí neadekvátní reakce a zbrklost.
Před začátkem školního roku je vhodné, aby rodiče menších dětí opět prošli celou trasu do školy, našli bezpečná místa pro přecházení a vysvětlili dítěti zásady bezpečného přecházení. Zejména je potřeba připomenout, že přecházet se smí jen tam, kde je vyznačen přechod pro chodce a je tam dostatečný rozhled. Nikdy by se nemělo přecházet mezi zaparkovanými vozidly. Před vkročením do vozovky je potřeba se vždy zastavit, rozhlédnout na obě strany a když nic nejede, rychle, ale nikoli zbrkle, přejít. Vhodné je, aby rodiče doprovázeli mladší děti na cestě do školy raději několik dnů, aby získali jistotu, že se dítě v dopravním prostředí pohybuje bezpečně. Důležitým prvkem pro bezpečnost dětí je i jejich viditelnost. Na cestu do a ze školy by mělo být dítě oblečeno v pestrém oblečení, případně používat retroreflexivní nebo fluorescenční prvky na oblečení nebo na školních brašnách. Pokud děti jezdí do školy veřejnou dopravou, musí jim být vysvětleny zásady bezpečného chování v dopravních prostředcích – nutnost se za jízdy držet, nepřecházet vozovku před nebo za autobusem stojícím v zastávce – vždy vyčkat jeho odjezdu tak, aby při přechodu neměly zakrytý výhled. Pozor také na způsob, jakým vozíme děti v autě. Zásadně respektujme předpisy a používejme autosedačky! Doporučuje se však, aby rodiče děti do školy v osobních automobilech nevozili. Použití osobního automobilu totiž zhoršuje dopravní situaci u škol a zaparkovaná vozidla často tvoří překážku komplikující například přechod ostatních dětí přes silnici v blízkosti školy.
Děti se však musí vychovávat stále, nejen po 1. září. Každé dítě se nejlépe poučí z příkladu dospělého. Bohužel ne všichni si uvědomujeme, že dětem příliš dobrý příklad nedáváme. Oldřich Přibyl |